Tomáš Lichtenberg | 30. 12. 2008 | 01:42 Odpovědět

Našel jsem stránky univerzity věnované kampusu (http://kampus.ujep.cz/). Asi o nich víte, ale nenašel jsem tu o nich zmínku, takže pro jistotu... Je tam k nahlédnutí dokumentace urbanisticko-architektonické studie od architektů Kňákala (Česká Lípa) a Šťastného (UL) z 8/2008. Studie se stala podkladem územního řízení. Podle ní by měl být pavilon bývalé chirurgie zachován, ale dost citelně přestavěn. Je tedy otázka, do jaké míry lpět na původním stavu historické budovy. Pravdou je, že kompozice hmot budovy a celková monumentalita pavilonu jsou natolik charakteristické a jedinečné, že dostavba podle studie může dům nadobro zmršit. Odskoky podlaží bočních křídel, vertikální hmota schodiště vs. horizontála balkonu v předposledním podlaží, to jsou prvky, které téhle budově dávají konceptuální smysl. Pokud by přestavba byla realizována, jak je naznačeno ve studii, hmota domu se stane předimenzovanou, tupou a ubíjející. Navíc si podle mého názoru budova zaslouží - ba přímo vyžaduje volný předprostor (dvoranu), jak je vidět na historickém snímku. Dle studie má být tento prostor téměř celý zastavěn dvou-třípodlažní stavbou výzkumného centra a laboratoří! Co se týká urbanismu kampusu, je mi sympatická snaha o zahušťování a doplňování, ale chybí mi koncept. Kampus je příliš uzavřený sám do sebe, nekomunikuje s městem. Nešťastné je podle mně situování dvou velkých parkovacích domů v ulicích Klíšská a Londýnská. Okraje pozemku kampusu jsou stykové plochy s městem a jeho ulicemi, tady bych si představoval reprezentativní vstup do kampusu a zároveň dotvoření městských ulic zástavbou s parterem - nejlépe multifunkční. Parkovací domy těmto ulicím oživení rozhodně nepřinesou.

Tomáš Lichtenberg | 30. 12. 2008 | 01:50 Odpovědět

Ještě bych se rád doplnil; právě jihovýchodní cíp řešeného území, vymezený ulicemi Klíšská, Londýnská a Pasteurova, je zásadní pro styk kampus-město. Exponovaný roh, který by (mimo jiné i z ekonomického hlediska) zasloužil důstojnější využití, než garáže!

Tomáš Lichtenberg | 30. 12. 2008 | 02:05 Odpovědět

Pardon, tak až teď jsem si všiml, že objekt na místě chirurgického pavilonu je vybarven jako novostavba, tzn., že současná budova by skutečně měla být zbourána?! Potom trochu nechápu to alibistické zachování půdorysného tvaru novostavby...

JN | 22. 12. 2008 | 19:40 Odpovědět

no nemela by se nakonec nemocnice vratit tam kde byla???-)

Marek Machačný | 20. 12. 2008 | 18:29 Odpovědět

Možná problému ne úplně rozumím, ale připadá mi, že se zde směšuje několik věcí. Za prvé opuštění myšlenky architektonické soutěže, což je typicky česká záležitost, kdy výsledkem má být to nejlepší, ale pak se realizátor stavby zalekne asi říliš moderně vypadajícího úspěšného návrhu anebo do hry vstoupí korupce.
Druhá věc-možnost vydělení činžovních domů na dolní straně areálu-tam bych viděl jako nejlepší ten neuzavřený blok domů nějak rozumně doplnit, aby to bylo ucelené, z reálu univerzity stavby úplně vyjmout a vrátit domy původnímu účelu-to jest bydlení.
Za třetí, zde asi to hlavní,otázka rekonstrukcí domů nebo jejich demolice-zejména těch krásných prvorepublikových pavilonů. A tady bych řekl kacířskou myšlenku-přijde mi nedomyšlené, když lidé považují jednou postavený dům za něco nedotknutelného a nezměnitelného. Ale smysl architektury je přeci v účelu, pro který má být využívána a je jasné, že během rekonstrukcí bude docházet ke změnám podléhajícím účelu a soudobému vkusu. A přes rozhněvané komentáře ostatních přispěvateů mi rekonstruovaný pavilon přijde pohledný, kvalitně a přitom moderně opravený. Mám pocit, že kritici neberou v úvahu ústecké povětrnostní podmínkyvčetně stále značného znečištění vzduchu, čemuž použitá fasáda vyhovuje více než původně použitá technologie.A výtky ohledně použití plastových oken se mi zdají přehnané. Zvláště poté,co jsem taková okna viděl instalována v gotických hrázděných domech ve švýcarském Sankt Gallenu-a Švýcary bych za za barbary rozhodně neodvážil označit.
A co se týče demolice ostaních pavilonů, tak tam souhlasím s kritikou nekoncepčnosti a celkově podezřelému přístupu odpovědných míst.Ale když jsem okolo pavilonu procázel ještě jako student, tak mi zchátralost toho domu přišla do očí bijící a často jsem uvažoval, má-li rekonstrukce v této fázi ještě smysl.
A tam bych varoval před na jedné straně lhostejností ne-památkářů, ale na straně druhé před památkářsky fundamentalistickým přístupem. Neboť skoro každý dům-a v Aussigu specielně-je dokladem o tvůrčím vývoji a provázanosti českého/sudetoněmeckého vývoje se vývojem evropským,ale nejsem si jist zda potřeby současnosti máme podřizovat umělecké hodnotě minulosti. Navíc přesto, že se mi ten pavilon svoji estetikou líbí, tak mě na druhé straně vždy odpuzovala jeho předimenzovanost a to, jak se uplatňoval v pohledech na město. Možná, že demolice, která by umožnila výstavbu menších objektů, by mohla celému areálu dát lidštější rozměr.
Obecně si myslím, že urbanistická devastace Ústí je už dnes řešitelná jen za pomocí demolic-to jest zejména větší část Nových Předlic nebo bloku domů u staré správní budovy Spolchemie. Vycházím z toho, že návrat ke třicátým létům není možný a zmíněná devastace by za osvíceného přístupu-ale kde jej v Ústí vzít?-mohla vést k novým zásadním a hodnotným projektům. Neboli místo bezmyšlenkovitého obovení původního vytvořit raději něco nového.

ěj | 21. 12. 2008 | 00:29 Odpovědět

ad1 bohužel soutěž se ani neuspořádala, takže fáze zaleknutí se návrhu nenastala
ad3 myslím že myšlenka přestavby není kacířská, ale aby došlo k obohacení stavby další vrstvou, musí se alespoň část nebo nějaké prvky dochovat, u horního pavilonu zůstal však pouze tvar, u spodního se počítá s jeho úplným vymazáním
ad4 obklad pavilonu mohl být alespoň kontextuální, v barvě a rozměru např. obkladu správní budovy spolchemie, naštěstí se alespoň nezrealizovaly zamýšlené postmoderní pruhy, to už by byl opravdový výsměch arch. Arnoldovi ...
ad5 plastová okna - nejde ani tak o materiál (i když plast po pár letech není moc hezký) jako o to, že nikdo z místních výrobců nemá chuť ani neumí udělat kopie původních profilů, zamění je jednoduššími / zde jsou myslím použita hliníková, což je ještě dobré
ad6 předimenzovanost pavilonu je právě ta expresivita, je to jistě monumentální stavba, podívejte se např. na film Metropolis od Fritze Langa - je to tento kontext, uznávám že menší budovy mohou být příjemnější / ale není škoda tuto vrstvu z ústí vymazat?
ad6 (u chemičky a předlice) právě proto, že návrat není možný, už nikdy neobnovíte drobnou strukturu, drobné vlastníky nahradí jeden velký, pak půjdete okolo jedné dlouhé fasády a zanikne pocit města (viz např. komplex masarykova oproti původním domům) / předlicím vybourání nepomůže, jen zájem o místní lidi, sociálně integrační vzdělávací programy - po vybourání by okamžitě vznikly na jiném místě (nebo by se přeplnily kriminály / o jiných variantách ani nemluvím, z toho už jsme v evropě snad vyrostli)

| 03. 01. 2009 | 14:17 Odpovědět

Díky za hezky psanou reakci, ne úplně souhlasím,ale každý máme vkus a citlivost na přestavby historických staveb jiný,což respektuji. Jen bych ještě upřesnil můj názor k "zásadnímu řešení Předlic a prostoru kolem Západního nádraží". To,jak se tyto lokality již 20 let nedaří nějakým způsobem uvést do civilizovaného stavu,to je právě důvod toho,proč bych navrhoval stávající výstavbu demolovat. Ale stejně jako vy rozhodně nesouhlasím s nahrazením stávajících staveb nějakými monstrózními monobloky. Představoval bych si právě rozdrobení stávající sítě ulic na větší počet, zachovat výšku budov, ulice možná rozšířit kvůli linivé výsadbě, která tam chybí....a vůbec jsem nepomyslel-zejména v Předlicích-na nějakou likvidaci tamního obyvatelstva. Předlice již budou natrvalo romské a tomu se lze jedině přizpůsobit. Názor ohledně sociální programů a většího zájmu dost podporuji, protože to je nutná podmínka zlepšení hrozných životních podmínek tamních lidí. Ale také je pravda, že romská monokultura oblasti nesvědčí a že kdyby se část Romů mohla přestšhovat do jiné ústecké části, tak snad i to by pomohlo ztráty charakteru ghetta. Tím nemyslím přestěhovaní čunkovského typu! Šlo mi prostě jen o to, že chátrající typizované domy z 19. století, které se od sebe liší jen fasádou, bych klidně obětoval čemukoliv, co by zlepšilo tamní hroznou sociální situaci. Ale je mi zcela jasné, že nastěhovat lidi do nového samo o sobě nic moc neřeší, navíc se tak nesmí dít proti jejich vůli, nemluvě ani o vlastnických právech majitelů stávajíích domů...
A abych se vrátil k nemocnici-pokud jsem porozumněl dobře novým zprávám-tedy že pavilon má být zbořen proto,aby byl nahrazen novou-a navíc ještě větší variací na původní stavbu,tak je ta demolice skutečně hloupost.

Jan Benda | 20. 12. 2008 | 10:38 Odpovědět

Pánové, jsem moc rád za tento portál, ale zdá se mi, že diskuse zde ve finále bohužel ještě nic neřeší. Osobně mne velmi hněvá řada věcí kolem architektury a nové výstavby v Ústí. Jenže obecně znám jen dvě cesty, jak naložit s hněvem. Buď smíření se s vlastní bezmocí a nebo prosazení změny. Tedy akce! Pro kterou cestu jste vy? :-/

ěj | 21. 12. 2008 | 00:01 Odpovědět

jsem jistě pro akci, ale potenciální čas na ni mi vyčerpává tvorba tohoto webu / těším se, že se akce ujme někdo inspirovaný těmito shromážděnými informacemi :-)

Tomáš Lichtenberg | 22. 12. 2008 | 02:31 Odpovědět

(Nejen) já myslím, že pánové Páral, Krsek a Vaca toho skrze tento portál pro Ústí dělají zdaleka nejvíc a těžko po nich požadovat víc. Já už tady před časem navrhoval jakési iniciační setkání, které se příliš (ba vůbec) nesetkalo se zájmem. Představoval jsem si to jako nezávazné neorganizované popovídání si nad pivem, ze kterého by mělo vyplynout, jestli nás něco štve, pojmenovat to a případně navrhnout, zda se to dá nějak řešit. Ta možnost tu stále je...
Co se týká přímo kauzy Kampus, zřejmě to hoří víc, než jsem si myslel, takže zkusím udělat to základní, co mě napadá, tzn. poptat vedení UJEP, co se vlastně děje, jestli existuje nějaká komplexní studie přestavby a v jaké fázi případné jednotlivé projekty jsou. Koneckonců, to může udělat každý, a když se jim začnou kupit dotazy podobného obsahu, možná se začnou chytat za nos ;)

ěj | 19. 12. 2008 | 12:26 Odpovědět

Jestli si královské město Ústí n. L. a univerzita (sic!) zboří pavilon chirurgie, to nejprogresivnější, co tu z první republiky zbylo, tak celému světu ukážeme, že jsme opravdoví ubožáci.

Tomáš Lichtenberg | 10. 10. 2008 | 22:57 Odpovědět

Tak se zdá, že další devastaci areálu bývalé nemocnice může oddálit už jen Liška ryšavá http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20081009_rn_stavba_kampus_ohrozena.html ...tak trochu Pyrrhovo vítězství :D

ěj | 22. 08. 2008 | 13:46 Odpovědět

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20080820_rn_kampus.html
článek a diskuse v ústeckém deníku

ěj | 07. 08. 2008 | 13:39 Odpovědět

tak prý naděje na uspořádání soutěže po půl roce zanikla ... připravují se opět demolice a nekoncepční výstavba po pavilonech ... kvestor UJEP Filip Brodský zmizel z úřadu ... rektorka se údajně vyjadřuje nejasně

Tomáš Lichtenberg | 07. 08. 2008 | 22:27 Odpovědět

:(

Tomáš Lichtenberg | 18. 01. 2008 | 16:32 Odpovědět

Jak jsem pochopil, k realizaci byl vybrán (kdo vybíral? jak vybíral? z jakých návrhů vybíral?) návrh Zdeňka Štastného a Jiřího Kňákala, který očividně nesahá studentským pracem z Bratislavy ani po kotníky. Bohužel snad nikdo (kromě magistrátu, vedení UJEP a projektanta) neví, co se tam právě děje. Jak příznačné pro budování v tomto městě. O absenci arch. soutěže nemluvě! Přitom jde o tak výhodnou lokalitu, kde by se daly dělat divy...

Jan Vaca | 18. 01. 2008 | 17:32 Odpovědět

O kampusu ví nejvíc kolega Krsek, takže je to spíš otázka pro něj. Pokud se ale nepletu, tak snad ještě nikdo vybraný nebyl. Ale stoprocentně to nevím. Popoženu Krska, aby to tady vysvětlil. :-)

Martin Krsek | 21. 01. 2008 | 14:16 Odpovědět

K realizaci zatím nebylo vybráno nic. Dříve vedení univerzity prezentovalo studii Šťastného a Kňákala jako oficiální materiál pro přípravu stavby. Mnoho se ale po té změnilo k lepšímu. Zásluhou spolupráce ústecké katedry historie a bratislavské architektury se rozpoutala diskuze o důležitosti architektonické soutěže. A nové vedení univerzity je jejímu vyhlášení údajně nakloněno.
Bohužel již nelze zvrátit naprosto nekoncepční začátek výstavby kampusu - rekonstrukci pavilonu B pro FUUD. Pavilon je přestavován, aniž existuje jasná představa o jeho roli v budoucím celku. Necitlivý je i samotný způsob přestavby této kvalitní prvorepublikové architektury.