RSS Facebook

Článek 

Nová zástavba Berlína čerpá inspiraci z Ústí

22. 11. 2010 | autor: Martin Krsek

 Ústecká architektura se stala předobrazem architektuře Berlína! Výrazná novostavba letos dokončeného paláce Zdar na ústeckém Mírovém náměstí totiž už brzy získá svého sourozence v centru německé metropole. Tam se právě staví vzhledem podobná budova podle návrhu známé architektonická kanceláře Thomas Müller Ivan Reimann Architekten, která společně s ústeckým architektem Janem Jehlíkem navrhovala projekt nového ústeckého paláce.

Černý bratr

Skleněná fasáda, kulaté rohy, vežovitá nadstavba, průčelí členité terasami - to jsou charakteristické znaky paláce Zdar. Všechny je najdeme také na právě budované správní budově jedné z největších reklamních agentur Německa "Scholz a Friends" poblíž Hackescher Markt na místě někdejší mrtvé zóny mezi západním a východním Berlínem. Existují samozřejmě i zjevné rozdíly:berlínská budova je mnohem vyšší, větší, honosnější, má rozdílnou konstrukcioken a je především černá v protikladu k mléčně bílému Zdaru. "Rozhodně nelze jednoduše říct, že ta budova je stejného typu. Každý náš projekt má vlastní výraz, ale všechny vycházejí ze stejného pojetí architektury. Samozřejmě zkušenosti se přenášejí z jednoho projektu do druhého, a tak jsme také využili některé dobré zkušenosti z Ústí," komentoval uznávaný, v Německu žijící český architekt Ivan Reimann.

Skleněný plášť

Hlavní podobnost obou projektů tkví v originálně řešené fasádě. Ta je z barveného skla umístěného ve speciální konstrukci. Architekti Müller a Reimann podobnou konstrukci poprvé použili v Berlíně v roce 2001, pak v Ústí v roce 2004 a nyní opět v Berlíně. "Inspirovala mě k tomu meziválečná architektura českých funkcionalistů. Toto sklo je ušlechtilejší než třeba kámen a zároveň lacinější," poznamenal autor návrhu. V Berlíně pak ale najedeme i čistě "ústecké" vlivy. Například kulaté rohy si Ivan Reimann vyzkoušel poprvé právě na paláci Zdar. A ve věžovité nadstavbě se dokonce odráží siluety ústeckých domů. "Před stavbou paláce Zdar jsme si prošli staré ústecké paláce a samosebou z toho něco vplynulo i do našeho projektu. Podobným typem budovy je třeba palác Grand, který byl postaven v Ústí ve třicátých letech," prozradil architekt inspirační zdroje.

Evropská úroveň

Spoluautora paláce Zdar architekta Jehlíka aplikace částí ústeckého projektu v Berlíně nepřekvapila. „Jednou z ambicí ústeckého Zdaru bylo dosáhnout v architektonickém výrazu evropské kvality. Myslím, že se to povedlo a jsem přesvědčen, že by stejný dům mohl hrdě stát v kterékoliv evropské metropoli,“ prohlásil. Ve tvorbě Ivana Reimanna má ústecký palác Zdar zásadní postavení, jde totiž o první významný projekt, který mohl realizovat ve své bývalé vlasti. "Cením si ji jako jednu z našich nejpovedenějších staveb a měla pozitivní rezonanci i v odborných kruzích. Řada lidí z Německa se už vydala do Ústí speciálně proto, aby si Zdar prohlédla na vlastní oči," komentoval českou zakázku architekt. Také investorovi právě budované berlínské stavby se prý obrázky ústeckého Zdaru zalíbily.

Poslední aplikace

Kancelář Thomas Müller Ivan Reimann patří k nejprestižnějším v Berlíně, vyhrála radu velkých mezinárodních soutěží, mezi její projekty patří například návrhy na nové spolkové ministerstvo zahraničí a ministerstvo vnitra, ve Frankfurtu nad Mohanem staví velkou část nové univerzity. Berlínská centrála společnosti Scholz a Friends má být dokončena v roce 2010. Pro palác Zdar to nejspíš bude jediný sourozenec. Autoři už totiž další budovu s charakteristickým skleněným pláštěm pro žádné jiné město navrhovat nehodlají.

[IMG]

návrh paláce firmy Scholz a Friends pro Berlín (vizualizace)

[IMG]

průběh stavby (snímek z webové kamery)