Po vzoru rezidenční čtvrti v přístavišti pražských Holešovic (projekt Prague Marina) by i Ústí mohlo získat exkluzivní bydlení na břehu řeky, a k tomu další vymoženosti jako pěší bulvár nad železnicí nebo přístaviště jachet. Alespoň tak to navrhuje nový plán revitalizace ústeckých čtvrtí Krásné Březno a Neštěmice, který si nechalo vypracovat od pražské kanceláře Siadesign CZ město Ústí nad Labem.

Na místě, kde se dnes rozprostírá skládka a kovošrot, navrhují architekti krásné bydlení s výhledem na Labe. A před vchod do domu nakreslili místo současných nákladních lodí a přístavních jeřábů molo pro jachty a plochy k rekreaci. Nakolik je to sen a nakolik reálná možnost rozvoje dosud zanedbávané a nepříliš atraktivní částí města?

„Rekreační a komerční potenciál Labe je dnes výrazně nedoceněn. Nábřeží je buď vůbec nebo nedostatečně využíváno. My se tímto návrhem snažíme ukázat možnosti tohoto území, možná až v předimenzované podobě. Je to naše reklama, inspirace pro investory,“ vysvětlil význam vypracované studie Petr Nikolič, vedoucí oddělení proinvestroské politiky ústeckého magistrátu.

Konec ústeckých přístavů?

Studie navrhuje zásadní proměnu nábřeží i dalších částí města. Nepočítá se zachováním současných továrních objektů kolem Drážďanské ulice. Dokonce i železnice by měla ustoupit do tunelu a nad ní má vést pěší zóna s parkovou úpravou. Z plánů vymizela i tradiční součást ústeckého života - ruch nákladních přístavů.

„Zatím to sledujeme z povzdálí a architektům jsme říkali, že si v dané době nedokážeme představit budoucnost bez ústeckých přístavů,“ komentoval představy náměstek generálního ředitele Českých přístavů Jindřich Vodička. Připustil ale, že v případě zájmu investora, s ním mohou jednat. České přístavy jsou dominantím vlastníkem pozemků v dotčené oblasti. „Jsme připraveni vybrané pozemky uvolnit jako stavební parcely. Tak jsme to učinili v případě přístavu Holešovice. Ale i tam jsme funkci přístavu zachovali, a to má podstatně menší perspektivu než přístavy v Ústí, které v případě stavby jezů čeká boom,“ dodal.

Město nepočítá s tím, že bude dotčené pozemky vykupovat. Chce nechat vývoj na volném trhu, tedy na dohodě investorů a majitelů. Studie se ale stane jedním z podkladů pro tvorbu nového územního plánu, který reguluje budoucí rozvoj města. „Nebude to hotové za pět let, nepůjde to ani najednou a nejspíš ani ne v celém rozsahu. Ale logicky to přijde. Centrum už je prakticky obsazené a investoři se musí ohlížet dál. Krásné Březno se svou polohou nabízí jako druhé centrum. A jak začne jeden projekt, efektem sněhové koule se budou nabalovat další,“ dodal Petr Nikolič.

Rezidenční byty v bývalé továrně na sodu

Reálněji se jeví část studie navrhující proměnu továrního areálu Tonaso ve čtvrti Neštěmice. Velkou část někdejší továrny na sodu by mělo nahradit multifunkční centrum zahrnující od firemních provozů po rezidenční bydlení. „Dnes se může zdát zvláštní, představit si tu luxusní byt, ale proč ne? Poloha na břehu Labe je výhodná. Atraktivní určitě bude i prolínání historické industriální a současné architektury. Realizaci studie podporujeme,“ řekl ředitel Tonasa Jiří Horáček.

Projekt má ale některé slabiny. Například takřka celé zahrnuté území leží v záplavové zóně a bylo v roce 2002 pod vodou. Stavební parcely tam nejdou právě na odbyt. „Studie s velkou vodou počítá. Proto jsou v prvním podlaží navrženy garáže apod., jejichž zaplavení nezpůsobí větší škody,“ řekl k problému zástupce magistrátu. Velkému záměru nepřeje ani nynější finanční krize, která zastavila řadu developerských projektů.

Případným investorům bude stát v případě maximálního naplnění studie v cestě i řada budov, z nichž mnohé dlouhodobě tvoří neodmyslitelnou součást podoby města, například čtvrť Nový svět nebo pivovar v Krásném Březně. Je chvályhodné, že se město snaží oživit Krásné Březno a jsou to jistě z hlediska laika působivé obrázky. Ale pokud to bude znamenat rozsáhlé demolice, musí se dobře zvážit, jestli skutečně nahrazujeme bourané něčím kvalitnějším. Hrozí ztráta paměti místa,“ poznamenal architekt a znalec místní architektury Matěj Páral.

(Rozšířená verze článku publikovaného v severočeské příloze Mf DNES, 05. 12. 2008)

Diskuze ke Krásnému Březnu zde.