RSS Facebook

Článek 

Proč dostal slavný Mocker v Ústí vyhazov?

27. 04. 2017 | autor: Martin Krsek

Po 120 letech odkrývá ústecké muzeum nelichotivý důvod, proč jeden z nejvýznamnějších stavitelů katedrály svatého Víta v Praze a autor rekonstrukce Karlštejna Josef Mocker nedokončil přestavbu městského kostela v Ústí nad Labem, dnes známého jako kostela se šikmou věží. Při přípravě výstavy „Cizí dům“ o architektuře českých Němců vyšlo totiž najevo, že ho ústečtí radní vyhodili v atmosféře nacionálních nepokojů roku 1897 – prý totiž nadržoval Čechům.

Zpět k dominanci kostela městu

Bezmála 15 let pracoval architekt Josef Mocker na zakázce v Ústí nad Labem. Místní radní si ho vybrali pro plánovanou přestavbu starého gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie, protože to byl „dómarchitekt“ – tedy stavitel katedrály, nejlepší z nejlepších.

To on učinil z ústeckého kostela majestátní stavbu, jak ji znají současníci. Historický chrám sjednotil v duchu gotiky, zbavil novějších přístaveb a zejména zvýšil věž o třetinu ohromující jehlancovou střechou. Památka sice něco ztratila na autentičnosti, avšak získala reprezentativní vzhled odpovídající rostoucímu významu města coby industriálního a dopravního centra severních Čech. Mockerova přestavba vrátila dominanci gotickému kostelu upozaděnému novou zástavbou.

Proč štafetu přebírá Weber?

V roce 1898 však překvapivě dokončovací práce přebírá vídeňský architekt litoměřického původu Anton Weber. Jeho dílem je zejména monumentální kamenný vstupní portál ve věži.

„Netušili jsme, co stálo za touto výměnou. O přestavbě kostela se napsalo hodně, dokonce mu bylo věnováno i zvláštní číslo prestižního odborného časopisu Allgemeine Bauzeitung, ale o tomto nebyla nikde ani zmínka,“ poznamenal historik muzea Martin Krsek.

Autorka výstavy Cizí dům kunsthistorička Věra Vostřelová však narazila na drobnou noticku v dobovém tisku z června 1897. Odhaluje, co popudilo ústecké radní natolik, že slavného architekta bez pardonu vykopli.

Důvodem byl novinový článek, který Mockera vinil, že coby čelní představitel památkové ochrany v Praze nezkritizoval osekání německého nápisu z historické kašny na Betlémském náměstí.

„Roku 1897 se vyhrotil spor mezi Čechy a Němci o tzv. Badeniho jazyková nařízení, která prohlubovala zrovnoprávnění češtiny na úřadech. Pro úředníky z řad českých Němců by znamenala rychle se naučit česky, nebo přijít o práci. V této vypjaté atmosféře německé vedení ústecké radnice označilo Mockerův postoj za nacionální, pročeský,“ vysvětlila dobové okolnosti Vostřelová.

Nacionalizace architektury

Tento příklad slouží na výstavě Cizí dům jako ilustrace nacionalizace architektury v Českých zemích.

Právě Josef Mocker, narozený v severočeských Cítolibech v německojazyčné rodině, byl paradoxně terčem obou stran konfliktu – jak německého, tak českého nacionalismu. Patřil totiž k architektům, kteří se nacionálně nevyhraňovali a cítili se především jako Rakušané. Zemřel dva roky po ústeckém „vyhazovu“.

[IMG]

dobová fotografie - přelom 19. a 20. století

[IMG]

historická fotografie - podoba kostela před rokem 1882

[IMG]

Článek o vyhazovu Josefa Mockera